Září 2009



Srovnáno se zemí

12. září 2009 v 17:57 | Peťa |  Knihy
Poutavý příběh muže, který ztratí zaměstnání, ženu a následně ho chce vláda vystěhovat z vlastního domu, jelikož ten má být zbourán kvůli rozšiřování dálnice. Závěr románu je skutečnou bombou!

Žhářka

12. září 2009 v 17:56 | Peťa |  Knihy
Vysokoškolský pár se na konci šedesátých let zúčastní tajného drogového experimentu a o rok později se vezmou. Oba dva získali díky tomuto pokusu drobné "schopnosti", jež mohou předávat dál. O pár let později podpálí jejich dcerka Charlie svého plyšového medvídka... pouhým pohledem na něj. Je to velice zvláštní dítě s prudkou povahou, ale její rodiče ji učí držet svou "schopnost" pod kontrolou. Naneštěstí pro Charlie i její rodiče, se o ní a její síle nyní, v roce 1981, dozvídá Dílna (tajný vládní úřad) a chce ji. Nezastaví se před ničím, chtějí získat kontrolu nad touto dívenkou a chtějí dokonce vycvičit její destruktivní schopnost, aby sloužila jejich vlastní agendě. Ale Charlie nechce být nebezpečnou zbraní v rukách Dílny. Dílnu čeká VELKÉ překvapení...

Dlouhý pochod

12. září 2009 v 17:54 | Peťa |  Knihy
Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo dát vsázku svůj život a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytyčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí - tři napomenutí znamenají okamžitou smrt. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, zvítězí jenom ten, kdo z celé stovky vydrží nejdéle...

Mrtvá zóna

12. září 2009 v 17:52 | Peťa |  Knihy
Po pěti letech strávených v kómatu, které prožil v následku autonehody, procitá Johnny Smith s podivnou schopností - dotkne-li se někoho, dokáže vidět jeho minulý, současný i budoucí život. A když si jednoho dne potřese rukou s politikem, který aspiruje na prezidenta Spojených Států, uvidí velmi temnou budoucnost...

Noční směna

12. září 2009 v 17:50 | Peťa |  Knihy

Prokletí Jeruzalémské
Jeden muž se roku 1850 přestěhuje do domu v Chapelwaite. Dům má na něj zvláštní vliv - cosi ho táhne do blízkého podivného opuštěného města nazvaného Jerusalems Lot...

Noční směna
V gatesfallské textilce se vyklízí sklep plný krys. Pracovní skupina zahájí úklid a hlouběji objeví další sklep - plný překvapení...

Noční příboj
O skupince mladých lidí, kteří přežili 'A6', nemoc obvykle známou jako Kapitán Tripl. Nyní žijí na pláži a pomalu umírají...

Jsem brána
Arthur je kosmounaut infikovaný během mise na Venuši. Jeho prsty mají oči - doslova...!

Šroťák
Hadley-Watsonův rychložehlící a skládací stroj model 6, přezdivaný Šroťák se pokusil složit zaměstnankyni prádelny Blue Ribbon - se zajímavými výsledky...

Kostlivec
Lester Billings mluví se svým psychiatrem o Kostlivci, který mu zabil všechny děti...

Šedá hmota
Richie z malého města blízko Bangoru vypil zkažené pivo. Začal se měnit a na konci už ho nepoznali ani vlastní přátelé...

Bojiště
Zajímavý příběh nájemného vraha, kterého napadne armáda. Problém je pouze v tom, že její vojáci jsou vysocí jen 1,5 palce...

Náklaďáky
Skupina náklaďáků bez řidičů drží lidi jako rukojmí na Conantově odpočívadle pro kamiony...

Mrtví se někdy vracejí
Čtyři kluci zavraždili před 16 lety staršího bratra Jima Normana. Teď je Jim učitelem a tři z nich se náhle objeví v jeho třídě! Všichni přešli z Milfordské střední školy. V Milfordu však žádná střední škola není, je tam jen hřbitov...

Jahodové jaro
Jahodové jaro je událost, ke které dochází každých deset let - zabiják se plíží areálem kolejí v New Sharonu...

Římsa
Bývalý tenisový profesionál se dostává do prekérní situace - přejít po římse mrakodrapu nebo jít do vězení. Ten, kdo mu to ztěžuje je Cressner, který opravdu NECHCE aby vyhrál...

Trávníkář
Po tom, co prodá sekačku, si Harold najme člověka na sekání trávníků, ten však udělá trochu víc než Harold chtěl...

Nekuřáci, a. s.
Příběh o skvělém způsobu, jak přestat kouřit...

Já vím, co potřebuješ
Elizabeth dostane to, co potřebuje od jednoho neznámého kluka, a ten se stane náhle důležitějším v jejím životě. Ale jsou i jeho pohnutky pouze dobré?

Děti kukuřice
V Gatlinu, ve státě Nebraska se neobyčejně daří kukuřici. Robesonovi, kteří narazí na toto městečko po tom, co autem srazili umírajícího chlapce, nachází tajemství ukryté v kukuřici - Toho, který chodí po brázdách...

Poslední příčka žebříku
Larry žil v Hemingford Home a zachránil své sestře život, když se s ní utrhla příčka žebříku. Ona však teď spáchala sebevraždu...

Muž, který miloval květiny
Muž, který vypadá zamilovaně kupuje květiny - lidé myslí, že pro svou dívku. On má ale své temné tajemství...

Na dobrou noc
Do baru ve Falmouthu, blízko Jerusalems Lot přichází muž. Jeho rodina zůstala v autě, které uvázlo ve sněhu, je noc a v Salemu žijí nestvůry!

Žena v pokoji
O ženě umírající na rakovinu a jejím synovi, který ji nemůže vidět trpět a tak se jí rozhodne pomoct, jakkoli může...

Misery

12. září 2009 v 17:47 | Peťa |  Knihy
Paul Sheldon je spisovatel, který se proslavil romantickými romány s ústřední hrdinkou Misery. Jednoho zimního dne se mu cestou k vydavateli s dokončeným rukopisem posledního románu o Misery přihodí autonehoda. Naštěstí ho zachrání bývalá zdravotní sestra, a jak se později ukáže, zároveň jeho fanynka číslo jedna, která se o něj začne starat. Pomatená fanynka ho ovšem nakonec nechce nechat jít. Musí zničit rukopis Misery, s kterým není Anne spokojená, a napsat nový. A to je teprve začátek...

Řbitov zviřátek

12. září 2009 v 17:38 | Peťa |  Knihy
Rodina Louise Creeda se usadí ve starém domě v půvabném prostředí venkova státu Maine. Jejich šťastné dny však náhle ukončí autohavárie, při které zahyne jejich synek. Louis se ho rozhodne pohřbít na starém indiánském pohřebišti, kam před nedávnem pohřbil i kocoura své dcery, který se k samotnému Louisovu překvapení o pár dní později vrátil živý...


Prokletí Salemu

12. září 2009 v 17:26 | Peťa |  Knihy

Žánr : horror
O Kingovy je známo, že některé jeho romány mají své podobnosti. Ani ne tak dějem, jako prostředím. Například mohu jmenovat Nezbytné věci a Tommy Knockeři. Nezajímavé maloměstečko a jeho stálí obyvatelé, kteří se k cizincům chovají odpudivě až nevraživě. Toto městečko si po několik desítek let žije svým poklidným, nezajímavým životem, do té doby, než se něco nepatrného stane….. a svůj měšťácký život končí katastrofou. Lidé mizejí, umírají, mění se. Máme tu dva romány tímto podobné. Rád bych přidal i třetí - Prokletí Salemu.

Jak jsem napověděl, Salem ´s Lot je malé městečko východně od Cumberlandu a dvacet mil na sever od Portlandu. Není to první město v dějinách Ameriky, které náhle osiřelo a zpustlo, a pravděpodobně nebude ani poslední, ale tohle patří k nejpodivnějším.

Ben Maers jako malý chlapec zažil v Salemu několik let pěkného dětství, až na jednu ošklivou příhodu ve starém Marstenově domě. Tehdy se poprvé v životě setkal s něčím, co ho svým způsobem poskvrnilo po zbytek života. Po velkém požáru Salem opustil, vystudoval školy a začal se životem protloukat jako spisovatel. Po několika letech se odhodlal znovu vrátil do Salemu, aby zde napsal svou další novou knihu.

Čím blíže se k městečku blíží, tím více má pocit, že zlo, které tehdy v Marstenově domě potkal, stále vzhlíží ze svého úkrytu. Benovým příjezdem se začíná odvíjet příběh mladíka, který se setkává s místy svého mládí. Během několika prvních dnů se stačí zamilovat do místní dívky, seznámí se s několika zajímavými místními lidmi, a denně pracuje na své knize. Jak se příběh rozvíjí, překvapivě přichází na to, co se v Salemu začne odehrávat a rozhodne se radikálně zasáhnout. Naneštěstí nebude sám, kdo proti nové podobě Zla bude stát.

Rád bych zde rozebral tento román po stránce napětí. Tak jako v jiných románech i v tomto dělá Stehen King podle mne svou obvyklou chybu. Velice přesně a živě vylíčí nejen stěžejní postavy, ale také i ty vedlejší. Popisuje každodenní chod městečka, jeho historii. Každé postavě věnuje aspoň několik stránek. Čtenář se tímto pořádně dostává do varu. Postupně začíná přidávat do svého kotlíku špetku strachu a napětí. Někdo umře, pohřeb na městském hřbitově, znetvořená zvířata. Já sám jsem měl velice nepříjemný pocit při čtení určitých pasáží, jak se říká, krev my tuhla v žilách a můj údiv neměl konce. Toto čekám od horroru mistra Kinga. Jako např. když se v Pavučině snů objeví McCarthy s hadem ve střevech, který se pomalounku dostává na denní světlo. Prokletí Salemu je dle tohoto měřítka dobrá kniha, ale jen po určitou část. Jak je někdy u Kinga zvykem, občas nezvládne poslední třetinu knihy a i samotné zakončení. Většinu knihy se čtenář baví, má strach a jen očekává, jak bude příběh pokračovat dál. A poté přichází okamžik, jakoby King poznal, že překonal hranici rozmanitého a napínavého příběhu, který rozvíjel a ohnivě živil, a jednoduše se rozhodl přejít do pianina a postupně příběh nějak zakončit. A bohužel to bere tou nejkratší a nejjednodušší cestou. Tímto nechci říkat, že kniha a její samotný konec není dobrý, mně se líbila a byl jsem napnut až do konce, ale přece jen první dvě třetiny byli lepší než poslední. Velice rychle městečko svůj život vzdává bez boje a stěžejní postavy jen bezradně přihlížejí. Neodehrává se žádné postupné gradování až do , dle mého skromného přání, bombastického vyvrcholení. Během dvou dnů King nechá povraždit celé městečko a Hrdinům nechává jen malí prostor pro reakčnost. Pak vezme nůžky a všechno utne ke spokojivému konci.
Jako by Kingovy nestačilo pětiset stránek knihy, jako by nedokázal nahustit do těchto stránek vše, co by chtěl. Jen si vzpomeňte na démonické TO.

Ke konci příběhu mne zaujala ještě jedna věc. Spisovatel nechal uprchnout z oblasti člověka, který směřoval autobusem do New Yorku. Tento člověk byl kněz, který se správně rozhodl opustit Salem (potápějící se loď) poté, co ho odmítnul jeho zaměstnavatel vpustit do kostela. Trošku mne štve, že jsem se z knihy nedozvěděl co se s tímto knězem pak stalo, jestli do New Yorku dorazil a co tam prováděl. Ale to si asi každý pak velice lehce domyslí.

Záměrně jsem neprozradil, co se vlastně v Salemu děje a proč dopadl tak, jak dopadl. Zjistěte si to sami. Ale zaručeně prvních sto stran vám téměř nic nenapoví. Jen bych ti čtenáři ještě poradil - před započtením četby se hluboce nadechni, protože později na to prostě zapomeneš.

Článek napsal Silver || Červenec 2003

Nezbytné věci

12. září 2009 v 17:24 | Peťa |  Knihy

Žánr : horror
Vítejte zpátky v Castle Rocku, malém městečku ve státě Maine. Vzpomínáte si ještě? Je to už dvanáct let co tu sloužil dopravní strážník Frank Dodd, který se zbláznil a vykuchal pár ženských, či osud malého Tada Trentona a postaršího bernardýna Cujo, a nebo letní chata u jezera, místní šerif Alan Pangborn a podivná záležitost se spisovatelem Tadem Beaumontem. Díky mistru horroru a thrilleru známe Castle Rock celkem dobře, Stephen King seznámil s tímto městečkem své čtenáře natolik, že nemálo z nich si tam jistě udělali takový menší nedělní výlet a nasáli atmosféru těch příběhů, kterými byli svědky. Castle Rock je prostě hezké a klidné místo, kde lze žít a vyrůstat, jak je to konečně i napsané na té tabuli, která je na příjezdu do města. Zdá se, že Castle Rock je ukázkou průměrného a nenápadného městečka spojených států, ale my víme své, my to víme, že to obyvatelé Severní Ameriky nemají až tak růžové, jak se všude jinde povídá, rozhodně to jednoduchý život není a bude hůř, schyluje se k bouřce.

Jak již jistě někdo tuší, příběh knihy Nezbytné věci se odehrává výhradně v Castle Rocku. Přichází říjen, pro některé obyvatele nejkrásnější období v roce. Letňáci již odjeli ze svých letních sídel u jezera a vrátili se do New Yorku a Massachusetts, místní život se opět vrací do poklidných kolejí a v ulici Main Street se chystá otevření nového obchůdku Nezbytné věci. Téměř měsíc trvaly stavební úpravy bývalého sídla realitní a pojišťovací firmy Western Maine. Před dvěma týdny se na průčelí výkladu objevila cedule s nápisem : "Brzy zahájíme prodej! Nezbytné věci, obchod, jaký tu ještě nebyl. Nebudete věřit vlastním očím!" Ano, tento obchod se bude v lecčem lišit od jiných, i třeba tím, že před ním je přidělán nádherný zelený baldachýn. Na malém městě představuje otevření každého nového obchodu velkou slávu. Pro Briana Ruska to zase nepředstavovalo tak velkou událost jako pro některé jiné lidi - jako například pro jeho matku. Ale přesto se tento jedenáctiletý klučina stal prvním zákazníkem neobyčejně fascinujícího majitele obchodu, kterým je pan Leland Gaunt a koupil si snad tu nejbáječnější věc na světě. Brian byl vášnivým sběratelem baseballových karet, které si za pár drobných kupoval a nebo vyměňoval se svými kamarády. A dnes, začátkem října dostává Brian Rusk do ruky jednu takovou kartu od pana Gaunta. Byl to Sandy Koufax, byla to karta ze žvýkaček značky Topps z roku 1956 s věnováním. A byla to ta nejúžasnější karta na světě jakou kdy kdo viděl. Brian jako ve snách opouští obchod Nezbytné věci a pádí k domovu s kartou Sandyho Koufaxe v kapse, o necelý dolar chudší a se slibem, že někomu provede takovou menší legrácku.

Živnost pana Gaunta je připravena na slušný a úspěšný start. V obchůdku se nachází několik na první pohled nezajímavých předmětů, avšak na ten druhý je zde snad pro každého zákazníka něco, co prostě nemůže odmítnout. Přičemž cena za toto zboží se skládá ze dvou částí, a to peněžní a naturální. "Tato věc bude tvá, ale musíš vykonat ještě něco, takovou malinkou legrácku jedné paní". A jelikož pan Gaunt má takové neuvěřitelně zajímavé, hluboké a uhrančivé oči, není žádné odpovědi než ANO. Během krátké doby po městě pobíhají spokojení zákazníci Nezbytných věcí, kteří musí něco udělat, něco splatit …

Z počátku knihy je patrné, že příběh je rozdělen do dvou rovin. Ta první seznamuje čtenáře s obchodem Nezbytné věci, hlavně s jejím majitelem. Druhá příběhová linie se věnuje každodennímu životu ve městě, představuje jednotlivé postavy, které budou mít v průběhu knihy nemalou roli a také popisuje hlavního hrdinu, muže zákona a jezdce na bílém koni - šerifa Alana Pangborna. Pojďme si o něm v krátkosti říci pár slov. Místní šerif Alan Pangborn převzal místo po Georgovi Bannermanovi, který před lety podlehl útoku jednoho vzteklého čokla. Alan ještě netuší, že za pár dní se jeho život obrátí vzhůru nohama, zatím řeší své vlastní osobní i pracovní problémy. Stále musí myslet na manželku a syna, kteří zemřeli při nešťastné autonehodě, řeší spor katolíků a baptistů, stále je ve sváru s prvním městským radním a prožívá krušné období se svou novou láskou. I on si všiml nově otevřeného obchůdku, ale prozatím ho nestihne navštívit. Nepozdraví pana Lelanda Gaunta ani později, hlavně díky plodům Gauntovi rozjíždějící se živnosti. A tak zatím co pan Gaunt se svým vyšperkovaným obchodním nadáním kočíruje obyvatele městečka, musí Alan Pangborn řešit nově vyskytující se situace ve svém městě, počínaje potyčkami, rvačkami a konče dvěma zakrvácenými a pobodanými ženskými těly. Zatím to ale všechno ještě jde, má kontrolu nad situací, jeho přítelkyně se s ním stále baví a venku panuje nádherné říjnové počasí. Ovšem to ještě ani on, ani nikdo jiný netuší co všechno má přijít, tedy snad kromě jedné postarší osoby.

Už jsme si o příběhu knihy řekli dost, pojďme si pohovořit, jak se tato kniha čte. Musím uznat, že se King opět předvedl a napsal další bestseller. Tato kniha je po celém světě velice chválená, čtená a prodávaná, velkou měrou je to dané hlavně tím, že mistr King opět dokázal zaujmout, překvapit a přišpendlit čtenáře u každé stránky. Není to jen tím, že dokáže vyprávěním vcucnout ubohého čtoucího do každé příběhově důležité postavy, vcítit se do ní a třebas jí i fandit. Kniha nabízí samozřejmě i více, atmosféru Castle Rocku již řídí vynalézavý obchodník, napětí až do poslední stránky, ukazuje temné stránky chamtivého vlastnictví věcí, nezbytných věcí, předvádí napjaté sousedské vztahy v plné absurdní kráse. Kniha je prosátá notnou dávkou tajemna, hysterie, strachu a horroru. Nezbytné věci je jedna z mála knih, ve kterých zlo neprohraje, naopak po celou knihu vítězí a bere si do svých temných pařátů desítky nevinných obětí, dětí, žen a mužů. A jak to občas s oblibou říkám, přečtěte si tuto knihu. Kdo zná Kinga, tato kniha je jeho další zastávkou. A ti ostatní? Výborný start jak poznat tohoto spisovatele.

A teď přichází na řadu oslava obdivuhodné postavy této knihy. Pan Leland Gaunt, kdo to vlastně je, odkud přišel? Je zajímavé postupně se dozvídat, že to není obchodník jako každý jiný. Tento mazaný obchodníček má vyšší cíle než-li kapsu plnou dolarových bankovek. Je zážitkem být přítomen při jeho obchodních jednání, přesvědčovacích metodách a chvílích, kdy si vzpomíná na dřívější časy, které zažil a které byly tak jednoduché a nekomplikované. Najmutí pomocníka Esa Merrilla a jeho pracovní náplň je přinejmenším pěkné počteníčko a konečně prodejní akce s názvem : "Automatická pistole pro každého" je vyvrcholením jeho obchodní činnosti. Je to hrdina dnešního obchodního světa, kdy přežijí jen ti s ostrými lokty. Ptám se ale stále, kde se tady vzal? Jistě to samozřejmě nevím, ale típek jeho ražení musel uprchnout ze světa Temné věže, kde byl nenáviděn a přehlížen, tady zakořenil, pořídil si vozík, osla, pár dřevěných předmětů a rozjel se po krajině ...

Každopádně při nakupování buďme obezřetní. Ve městě kde bydlím, tak tady se asi před rokem také otevřel jeden obchod, majitel ho pojmenoval "Nezbytné věci" a prodává tam různé hejblata. Samozřejmě že jsem tam zašel, pro jistotu ale nic nekoupil a při odchodu jsem prodavači pochválil zboží : "Máte to tady docela pěkně a vkusně zařízené, ale nic pro mne, já Vás totiž znám, já čtu Kinga!"

Článek napsal Silver || 2004

To

12. září 2009 v 17:18 | Peťa |  Knihy

Žánr : horror
Tato kniha je napsaná způsobem, takovým brutálním, plného strachu, nechutností a nenávisti …. Jednou větou to shrnu : " Nikdo by se asi neopovážil natočit film, který by obsahoval úplně všechno, co je napsáno na 1060 stránkách v knize TO." Stehen King vytvořil jeden z nejlepších hororů, jaký kdy byl napsán. Obsahuje veškeré maličkosti, které náročnému divákovy chybějí při sledování filmového hororu.

Nebudu zbytečně rozebírat děj knihy, chtěl bych, aby jste sami poznali tajemství a hrůzy této knihy. Přítomnost v knize je datovaná do roku 1985. Jednoho večera zazvonil u šesti různých lidí, rozmístěných po všech koutech spojených států, telefon. Volal jim dávný kamarád z dětství. Na první pohled měli těchto šest lidí jedno společné. Na své dětství prožité v městě Derry si již nikdo nepamatoval. Až tento noční telefonát jim prohnal hlavou rychlostí blesku vzpomínku na "Derry". V roce 1958 si sedm kamarádů slíbilo, pokud se něco stane, že se opět všichni sejdou. Tento slib je přinutí, aby uprostřed noci začali balit své věci s jedinou myšlenkou : "Opět se vracím do Derry, vracím se do svého dětství!" Kniha je ze začátku psaná stylem, kdy čtenář nechápe, kde se právě nachází, jaký příběh čte a jakou má souvislost s hlavním dějem knihy. Ale po chvíli se dostává do systému vyprávění, poznámek a vzpomínek, které jsou téměř v chaosu připraven pro čtenářovy oči.

Naši hrdinové, kteří se uprostřed noci vydají směrem do Derry, nám postupně a útržkovitě odkrývají, co se dělo v DERRY v létě roku 1958. Je to stejné, když např. : sedíte u piva v hospodě a vzpomínáte na své dětství, na své prožité chvíle školních let, na své první lásky. Jednoduše přemýšlíte, co jste tenkrát zažili. A tímto způsobem jednotlivý aktéři knihy nám odkrývají své zapomenuté dětství. V jednu chvíli sedíme v letadle letíce do státu Main, v následujícím okamžiku jsme přeneseni do školních lavic posledního školního dne v Derry. Začíná to obyčejnými vztahy mezi dospívající mládeží ve věku jedenácti let, končí destrukcí města Derry. Sedm dětí, sedm kamarádů v létě roku 1958 jsou účastni něčeho, s čím se celé město potýká snad nekonečně dlouho. Nikdo tehdy ještě nic netuší, ale ne náhodou je osud přivedl dohromady. Ne náhodou všechny hrůzy města přežili, postavili se proti tomu a téměř zvítězili. Paradoxně se dovídáme až na úplném závěru knihy, co se tenkrát stalo ve městě a pod ním. Jak vlastně dopadl příběh sedmi dětí? Nyní v roce 1985, se již jen šest dávných kamarádů, téměř čtyřicátníků, setkávají v jedné příjemné restauraci ve městě Derry. Toto radostné setkání končí, inu probíhá a končí takovým způsobem, který bych já osobně nečekal. V této závěrečné části knihy se dovídáme podstatu a tajemství léta roku 1958. Objevují se osoby, které z nenadání zasáhnout do přítomnosti a zkomplikují již tak těžký úkol zbylých šesti přátel. No rozhodně se můžete těšit na nejedno příjemné i nepříjemné překvapení.

Styl některých knih od Kinga je dán jednoduchou rovnicí. Seznámí nás s aktéry knihy, s prostředím a s veškerými maličkostmi, které souvisejí s hlavním tažným koněm příběhu. V prostřední části nechá tyto namíchané ingredience spolu působit, bobtnat a ovládat jinou bytostí, silou. A v konečném dějství následuje rozuzlení, šok, překvapení, destrukce, ničení, hrůza a děs. Vše prokládá krví, kostmi, očními bulvami, kousky lebek a mozku. Prokládá je tím nejzákladnějším, a to strachem z pokračování, napětím a ohromením. Také v této knize naleznete vše potřebné. V "TO" je mnohem více. Připravte se na vlkodlaky, rozteklé oční bulvy, plno krve a vnitřností, krysy, hnusné červy, useknuté údy, hlavy a jiné části těla. Připravte se na kruté trápení dětí, sílu vzteklého davu lidí, chorobné mysli jedinců a šokující odhalení nejtemnějšího děsu samotného DERRY!

Nyní bych rád srovnal film natočený v roce 1990 s touto knihou. Po přečtení knihy jsem se na něj ještě jednou podíval. Film byl sice natočen na motivy této knihy, ale bohužel se jí drží jen rámcově. Většinu děje ve filmu není obsažena. Některé okamžiky si vymýšlí a doplňuje podle libosti. Tak například velice dobře napsaná kapitola o tom, jak manžel Beverly Tom dává jednu ze svých "výchovných lekcí" své manželce poté, co se Bev chystá k odjezdu do Derry. V knize je brutálně popsaná, plno krve, bolesti apod., bohužel ve filmu padne jen jedna facka. A co se týče děje. Tak děj filmu se drží asi jen šesti vztyčných bodů, jinak ubíhá dle režisérova uvážení a fantazie. Příjezd Toma do Derry není vůbec obsažen a některé velice důležité momenty jsou zkreslené, zmatené. A jedna důležitá poznámka : veškeré krvavé, nechutné a odporně hnusné okamžiky v knize jsou absolutně vynechány. Ve filmu není ani kapička lidské krve! Žádné násilí! Je to smutné. Film se bohužel jeví jako pohádka pro všechny věkové kategorie.

Ti z Vás, kdo viděli film TO a nebojíte se poprat s více jak tisíce stránek knihy, sáhněte po ní! Poté bude film vypadat jako slabý odvar. To důležité, napínavé, kouzelné a překvapující se skrývá uvnitř knihy. A pro ostatní, které jsem tímto článkem upoutal, je kniha připravena v některých knihkupectví a knihovnách. Sladké sny...
Článek napsal Silver || Říjen 2002

Running man

12. září 2009 v 17:12 | Peťa |  Knihy
Žánr : sci-fi
Je až neuvěřitelné, co dokáží vytvořit někteří režiséři z velice kvalitního materiálu. Dobře si pamatuji na rok 1990, kdy jsem poprvé měl tu možnost vidět film Running man s Arnoldem Schwarzennegerem. Jako desetiletý hošík, cizím jazykům nerozumějíc, sledoval jsem s údivem parádní film, o kterém jsem se ještě měsíce s kamarády bavil. Bohužel s odstupem času se z filmu stala podivná podívaná a nebýt Arnolda, nikdy bych se na něj už vícekrát nepodíval. Říkal jsem si, že ten, kdo napsal knihu Running man musí být úchylný. To jsem ještě Kinga neznal. Chcete vědět, o čem kniha je? Nebo to snad už víte? Viděli jste film, tak proč to číst? Nejlépe uděláte, když se na pár hodin zamknete v bytě s touhle knihou a dozvíte se, o čem kniha je. Já jsem udělal to samé a byl jsem mile překvapen.

Stephen King je znám tím, že píše brakovou literaturu, kterou lidé masově kupují, čtou, snad i jen proto, aby byli IN. Znám mnoho lidí, kteří Kinga považují za ničitele literatury. Když jim opatrně sdělím, že čtu Kinga, ale ne toho hudebníka, ale S. Kinga, vyvalí oči a v jednom okamžiku ze sebe vyvrhnou : "Brak, strašný brak, nesmysly, je to magor." Možná, pokud bych náhodou jednoho slunného dne roku 2001 nepřečetl první svou knihu "Mrtvá zóna" a následně "Nezbytné věci", a dostal bych se k nějakému jinému románu od Kinga, možná bych dnes s láskou nepsal články o přečtených kingovkách. Třeba bych zrovna narazil na něco pro mne "nezajímavého" a po přečtení dvaceti stránkách bych knihu zahodil, a tím by pro mne King jako spisovatel skončil. A proč jsem se po několika letech dostal až ke knížce Running man? Jednoduše proto, že King dokáže psát nepřeberné množství knih, příběhů a povídek, které navzájem nejsou tématicky stejné. Jednou je to pořádný horror, pak nějaké sci-fi, poté příběh ze života, občas si zkusí nějakou tu detektivku, zase se vrátí ke krvelačnému horůrku. Většina knih popisují obyčejné lidi, obyvatele městeček v jejich přirozeném prostředí. King ale dokáže do příběhu vložit právě to, co ho dělá jedinečným. Proto se nebojím sáhnout po další knize, byť prvně jsem viděl "ten strašný" film.

Amerika roku 2025 je společnost dělící se na dvě části. Na jedné jsou pracující lidé, kteří mají peníze a užívají života. Na druhé straně je chudina. Jsou to prakticky lidé, kteří ať už vlastní chybou přišli o zaměstnání, nedostali se na dobrou školu, propadli drogám, či jen nechtěli žít jako ti druzí. Jsou zalezlí ve svých norách a doufají, že se dožijí dalšího dne. Miliony těchto lidí po celých státech tímto způsobem žijí. Jsou to nevyzpytatelní, zločinci, nemocní a společnost si s nimi neví rady. Existuje tu jen jedna věc, která je dokáže držet v jejich norách a pomalu je nechat poumírat. Televizní pořad VéVé. Jak mi u nás máme TV NOVA, oni na své ovečky vymysleli sportovně soutěžní pořad VéVé. Pravidla jsou jednoduchá. "Potřebuješ peníze a jsi ochoten pro to něco udělat? Přijdi k nám, podepiš smlouvu a my tě dle našeho uvážení umístíme do některé z našich soutěží, které se vysílají na kanále VéVé. Pokud úkol úspěšně splníš, dostaneš odměnu. Hodíme tě např. do bazénu s krvelačnými krokodýli a pokud jim dokážeš utéci, vyhráváš." Měli na programu několik takovýchto zajímavých soutěží jimiž vévodila soutěž doslova královská - Běžec. Pravidla jsou jednoduchá. Pokud vyberou správného soutěžícího, dostane 48 hodin náskok a pár tisíc dolarů v hotovosti. Úkol zní jasně, nesmí se dostat do rukou lovců, kteří po něm začnou pátrat. Může utíkat po celých spojených státech. Za každou hodinu co přežije, dostane 100 dolarů. Cílem hry je soutěžícího zabít, odměnu dostávají jeho příbuzní. Velice chytře myšlená hra, do které se aktivně zapojují i ostatní obyvatelé - hřejivě reklamní slogany hlásají : "Chyťte si svého běžce!"

Na smetišti společnosti žije pan Richards se svou ženou a dítětem. Peněz nemají a dcerka je ukrutně nemocná. Tak se jednoho dne sebere a přihlásí se jako soutěžící VéVé. Snad si nějaké ty peníze vydělá a zaplatí dcerce slušnou lékařskou péči. Vydává se proto na druhou stranu města, kde se zařadí do jedné z front, ve kterých čekají další lidé s vidinou lehce vidělaných peněz.

Running man je kniha, dalo by se říci která vybočuje z klasické Kingovi tvorby. Je to příběh, ač vložen do budoucí doby, který prezentuje člověka v kritické životní situaci, který chce pomoci své rodině. Tento člověk pak následně putuje s cílem jediným, opět shledat svou milovanou. Nesetkáme se s ničím tajemným, nadpřirozeným, či obdivuhodným. Jen budeme svědky života lidí, kteří ne svou vlastní vinou jsou nuceni žít v takovém prostředí, které jsme jim připravili. Kniha mne překvapila, jak je kvalitně a poutavě napsaná. Přál bych si, aby film Running man byl zfilmován přesně dle knihy, vzniklo by opravdu skvělé filmové dílo.

Článek napsal Silver || Prosinec 2003

Osvícení

12. září 2009 v 17:10 | Peťa |  Knihy

Žánr : horror
Kingovým třetím románem, který přišel do tisku, bylo Osvícení, inspirované víkendovou návštěvou jednoho hotelu. Stephen a Tabitha se rozhodli strávit víkend bez dětí v Stanleyově hotelu v Estes Parku. Jako mnohokrát předtím i potom, použil King skutečné postavy z hotelu, včetně Gradyho, hotelového barmana. King řekl: "Byl jsem schopen uložit do postavy Jacka Torranceho spoustu svých nešťastných agresivních popudů..." Tímto románem si definitivně připsal přízvisko spisovatele hororů.

Tentokrát nám spisovatel představí hotel Overloock. Bude nám umožněno se setkat s čistým zlem, s bytostí, která na sebe vzala tvář vysokohorského hotelu. Ostatně vše se točí okolo tohoto hotelu. Lidé ho milují, jsou na něj pyšní, nenávidí ho. A někteří ho potřebují.

Pojďme si představit Jacka Torrance. Chlap kolem třicítky. Má svou ženu Wendy a syna Dannyho. V nedávné minulosti byl z něho silný alkoholik. Teď abstinuje. I své záchvaty zuřivosti se úspěšně snaží potlačit. Zdá se, že je vše v pořádku, manželka spokojená, syn rád, že se ti dva už nehádají. Jediné co schází ke spokojenosti, je pořádná práce. Jack byl profesorem na univerzitě a zároveň spisovatelem. Z univerzity ho vykopli. Občas napíše nějakou povídku, ale spisovatelství ho zatím neuživí.

Overloock je honosný hotel v Coloradu. Postaven kolem roku 1907, několikrát rekonstruován a otevírán, mnohokrát změnil své majitele. Jeho zdi a pokoje toho mnoho pamatují a určitě mají hodně co vyprávět. Bohužel Overloock není živá bytost, s kterou by jsme si o tom popovídali…., a nebo bohu dík? Ať je to jak chce , jeho chvíle přichází, neboť se setká s rodinou Jacka Torrance.

Overloock je otevřen jen v sezóně, na podzim a zimu je opuštěný, až na údržbáře a jeho rodinu, kteří tam tráví téměř půl roku. Tuto sezonu úloha údržbáře padla na Jacka Torrance. Snad si už dovedete představit, jaké to tam bude. Vysoko v horách, zasněžení, nedostupní, odkázáni jen na sebe a na hotel. Myslíte si idylka? Být sami v hotelu, mít vše pro sebe, plno sexu s manželkou, volné chvíle pro děti a občas něco opravit. A samozřejmě hromadu času sami pro sebe. No, uvidíme.

Tak a je to. Interiér připraven, postavy také. Můžeme se dát do díla. Je to zvláštní, jak spisovatel dokonale dokáže zpracovat postavu Jacka. Jeho myšlení, povahu. Jakoby představoval výčet vlastností, které mají muži. Jeho názory na ženu, na práci, na zodpovědnosti. Jackova mysl je zde rozpitvána, čtenářkám dává šanci poznat taje mužského myšlení. Jackova slova : "Ať už ta ženská dá pokoj, nebo ji vymlátím mozek z hlavy" určitě nejeden z nás použil. Na rozdíl od nás ho k realizování této myšlenky pošťuchoval sám hotel. Neustálé balancování mezi zodpovědností, povinností vůči své rodině a chtíčem žít si svůj vlastní život, propletené působením tajemných, k tomu si přidejme občas hysterickou Wendy a omdlévajícího Dannyho - čtyři sta mistrovně popsaných stránek.

V roce 1997 byl natočen film Osvícení. Je to vlastně televizní minisérie o čtyřech dílech, každý o délce asi 90 minut. Scénář napsal sám Stephen King. Tuto minisérii jsem nevyděl, ale tuším, že se pevně drží obsahu knihy a znázorňuje zlo jako samotné. Nesmíme ale zapomínat na světoznámé filmové zpracování románu režisérem Kubrickem z roku 1980. Jacka hrál oblíbený Jack Nicholson. Některé pasáže a hlavně konec jsou jiné než v knize. Přesto je to skvělý film, všem doporučuji.

Na konec snad jen dodat, že King vede příběh mistrovským způsobem. Danny přejímá fluidum hotelu, který byl svědkem mnoha dramatických událostí. Atmosféra hrůzy, nezadržitelně přenášená na čtenáře, se stupňuje tak, že katastrofa, kterou děj románu končí, je ničím v porovnání s psychickým utrpením hrdinů. A proto bych Vás rád varoval, abyste tuto knihu nečetli v noci a o samotě.

Článek napsal Silver || Duben 2003

Cujo

12. září 2009 v 17:05 | Peťa |  Knihy

Žánr : thriller
Stephen King začíná tuto knihu povídáním o městečku Castle Rock ve státě Maine. Kdysi do tohoto městečka přišel netvor jménem Frank Dodd, zabíjel obyvatele a nakonec všeho spáchal sebevraždu. Lidé si mohli oddechnout a klidně spát. Frank Dodd byl mrtev. Po několika letech nedlouho po půlnoci se vzbudil jeden čtyřletý chlapec a spěchal na záchod. Pak se vrátil do postele, přetáhl přes sebe deku a v té chvíli spatřil tu Věc v šatníku. Byla nízko u země. Obrovská ramena se hrbila nad nakloněnou hlavou, její oči byly žluté svítící díry. Vypadala jako netvor, napůl člověk, napůl vlk. V šatníku Tada Trentona něco drželo hlídku a městečko Castle Rock čekají opět po dlouhé době vzrušující dny.

Po docela svižném úvodu se příběh rozprostřel do mělkých vod. Spisovatel se jal vytvořiti scenérii pro následující dny a čtenář má možnost do ní pěkně nahlédnout. Máme zde vystrašeného chlapce jménem Tad, který nemůže svým rodičům vysvětlit, že s jeho šatníkem není všechno v pořádku. Vik Trenton je úspěšným reklamním agentem, který vymýšlí reklamní kampaně pro potravinářské firmy. V současné době má dosti závažné problémy se svým zaměstnavatelem a strachuje se o ukončení spolupráce. Jeho žena Donna si díky velkým příjmům může dovolit zůstávat doma a starat se o domácnost. Nudí se, začíná mít strach ze samoty a tak vyhledává společnost u milence. Její manžel to nakonec zjistí a k problémům v práci si na bedra bere ještě nevěrnou manželku, no a touto kombinací přestává být tím, kým vždy býval - pozorný, starostlivý manžel.

Pro úplnost příběhu bych rád doplnil ještě jednu rodinku, které se v knize věnuje nejedna stránka. Rodina Camberovic žije na samotě několik kilometrů od města. Joe Camber je snad jediný pořádný automechanik v širokém okolí. Bydlí s rodinou v pěkné usedlosti a dílnu má stylově ve stodole. Mají také psa bernardýna jménem Cujo. Je obrovský, ale jinak neškodný, jak bych tak řekl : "Docela dobře vychovaný pejsek hlídač." Abychom se dopracovali k jádru pudla, Vikův jaguár měl kdysi poruchu na zadním kole a tak se Vik rozhodl, že auto nechá opravit v Camberovic stodole. Nahnal Donnu s tříletým Tadem do auta a jal se řízení směr "samota u automechanika." Malinký Tadík se s Cujem samozřejmě viděl a bylo to roztomilé setkání, neboť Cujo se choval velice společensky. No a nyní, kdy Tad má přes čtyři roky, jeho rodiče jsou rozhádaní a Tadův otec je na týdenní služební cestě mimo stát, se rodinné auto rozhodlo že bude stávkovat a přivodí si nějakou tu rozmrzelou náladu. Cesta k "jedinému pořádnému automechanikovi" je nevyhnutelná.

Myslíte si že tato kniha přece nemůže být od Stephena Kinga? Kde máme nějaké to tajemno, nadpřirozeno, mrazení v zádech? Tak tedy, toto všechno v knize je, ale pěkně schované. Můžete tuto knihu přečíst letem světem a mít z ní špatný pocit, nebo si ji pěkně vychutnáte stránku po stránce a zjistíte, že i v takovémto tématu se skrývá mnoho nevyřčeného. Například od začátku knihy jsem si myslel, že Frank Dodd se po pěti letech rozhodl opět sužovat své spoluobčany v nápaditém psím kostýmu. Ale po přečtení knihy netuším, jestli pes byl hříčkou přírody nebo tajemných sil. Na první pohled je jasné, že se jedná o klasickou vzteklinu umocněnou velikostí psa. Ale u Kinga nikdy nevím, na čem jsem, tak my zbývá jen přemýšlet, a to jsem rád.

Jak kniha pokračuje dál, tak se z čistě rodinného vyprávění stává krvavé drama zakončené docela brutálním způsobem. Trochu vlažný úplný konec knihy mimo jiné úspěšně řeší i Vikovo narušené manželství a s Donnou se nerozchází. Nemohu zapomenout na chvíle, kdy se Vik daleko od rodiny nemůže dovolat domů a myslí na to, že jeho žena je někde na návštěvě. Po dalších telefonických neúspěších již tuší, že něco není v pořádku, ale jelikož není s Donnou zrovna za dobře, myslí si, že odjela si na pár dní někam odpočinout. Kdyby jen tušil, že v tu samou chvíli zažívá Donna s Tadem doslova peklo ve svém autě ….. . Mistr King bravurně zvládl vyobrazení Cujova života jako šťastného psa prohánějícího se po polích, i začínající a pokračující nemoc tohoto čtyřnohého přítele.

Tak tedy závěrem, kniha je skvělá odpočinková četba, na rozdíl od jeho jiných hrůzostrašných románů. Napínavý, dynamický děj románu autor umocňuje brilantním zachycením psychiky hlavních postav, mezi ně patří také Cujo. Kniha dokazuje, že King dokáže všestranně psát a vždy své čtenáře zaujmout.

Článek napsal Silver || Leden 2004

Carrie

12. září 2009 v 17:01 | Peťa |  Knihy

Žánr : horror
Román Carrie, autorova prvotina, vyšel v roce 1973 a o tři roky později vznikl na jeho základě film režiséra Briana de Palmy se Sissy Spacekovou v hlavní roli. Děj knihy se odehrává mezi americkými teenagery. Hlavní hrdinka je nešťastná, neatraktivní dívka, pronásledována svými vrstevníky a tyranizovaná svou matkou - náboženským fanatikem. Carrie v sobě neočekávaně odhaluje paranormální schopnosti a malé, klidné městečko Chamberlain se stává jevištěm děsivých událostí.

Spisovatel již ve svém prvním díle používá záhadné, paranormální schopnosti hlavní postavy. Není divu, vždyť tento druh ovládání hmoty a energie úspěšně použil i ve svých některých dalších dílech. Hlavní hrdinka, dospívající Carrie, navštěvuje střední školu ve svém městě. Tato dívka je velmi plachá, málo atraktivní a není divu, když si z ní její vrstevnice neustále dělají srandu. Touto svou pověstí trpěla již od malička. No a právě v den, kdy dostala naše hrdinka své první měsíčky, prozřela. Matka jí od ranného dětství učila nenávidět muže, sex je hřích, jen modlením k Ježíšovy vykoupí naše duše apod. Zároveň jí zapomněla sdělit, že žena má menstruaci. Carrie se rozhodla již neposlouchat svou bláznivou matku, i když jí z celého srdce milovala. A mimochodem se v ní probudila skrytá moc (pohybovat věcmi, změna molekulární integrity). Zpočátku se své nové schopnosti bála, ale posléze zjistila, že touto silou dokáže svou matku děsit a držet jí na uzdě. Z plaché dívky se pomalu začíná stávat slečna. Blíží se maturitní ples a ona se rozhodne po zdravé úvaze účastnit se ho. Ano, po zdravé úvaze, neboť si není zcela jistá, zda svou přítomností na této společenské události nevnukne někomu myšlenku, aby ji opět ponížil, zostudil. Blíží se den , její den, kdy se po boku svého nového přítele dostane konečně do společnosti jako slečna Carrie. Pro tuto příležitost si pečlivě ušije večerní šaty, připraví si perfektní účes a dokonce si v dobré chvilce povídá se svou matkou, která jí neustále vysvětluje svou teorii o nehříšném životě.

Ale ve městě se děje něco nečistého. Ponížená spolužačka, která má pro jistý špatný skutek zakázáno jít na maturitní večírek, připravuje pomstu. Takovou malou legrácku, aby dala pořádně za vyučenou "té blbé a hloupé" Carrie.

Ples začal a nechybí na něm ani Carrie, kterou pozval Tommy - přítel Sue. Carrie se cítí konečně nádherně, nikdo se jí nesměje. Dokonce Tommy začíná pociťovat, že tato slečna se mu začíná hodně líbit. Jako třešničku na dortu získává pár Carrie a Tommy titul král a královna plesu. A přímo při korunovaci přede všemi se stala ta nejhorší věc, která se kdy mohla stát. Celou tu dobu si Carrie myslela, že jí již nic nemůže ohrozit, žádný ponižující posměch, který jí tolik ničil. A toto její přání se skoro naplnilo. Ale nezapomínejme na jednu dívku, která chtěla pomstít svou nepřítomnost na plesu. Chris připravila pro Carrie takové malé překvapení. V okamžiku, když se na Carrie zpustila záplava prasečí krve, události nabrali nový směr. Naše hrdinka byla zprvu ohromená. To také i všichni v sále. Ale jak tam tak stála celá od krve, někomu to připadlo směšné. Ne proto, že na pódiu stojí "ta nemožná Carrie", ale tato situace byla jednoduše k smíchu. Lidé se začínali smát. Posléze se smáli všichni, děti i dospělí. Ca rrie se cítila dokonale znemožněná, pokořená. Rozhodla se neprodleně opustit taneční sál, co nejrychleji pryč od těch zrůd, pryč k mamince. V poslední chvíli se ale rozhodla jinak. Otočila a vrátila se k tanečnímu sálu. Byla pevně rozhodnuta zničit lidi, kteří se jí posmívali. Celá ta bolest skrytá v jejím nitru se nahromadila a chtěla okamžitě ven. Použila svou tajemnou a doutnající Sílu. Ze školy udělala ohniště. Poté se vydala do města. A zbytek se dočtete v knize.

Kniha Carrie je napsána báječně. Není to ani tak kniha, jako spíše útržkovité povídání z knihy, kterou o smutné události ve městě Chamberlain napsala přeživší Sue. Tedy čtenář knihy má dojem, že tento příběh je napsán dle skutečné události. Podle knihy Carrie byl natočen film. Hlavní postavu Carrie báječně ztvárnila herečka Sissy Spacek. Hlavní rozdíl mezi filmem a knihou je ten, že film končí v momentě, kdy Carrie zapálila školu a utíká domů za matkou. V knize je toho mnohem více (řádění ve městě, dopadení pachatelů, smrt Carrie). Tedy pokud jste viděli film, doporučuji přečíst tuto knihu.


Článek napsal Silver || Prosinec 2001

Knihy

12. září 2009 v 16:54 | Peťa |  Stephen King

Knihy


Fotografie

12. září 2009 v 16:50 | Peťa |  Stephen King

Životopis

12. září 2009 v 16:43 | Peťa |  Stephen King

Datum narození: 21. 09. 1947
Místo narození: Portland, Maine, USA
Znamení: Panna






Příjmení "King" sedí u Stephena Kinga naprosto přesně. Už několik dekád je králem hororu
a k jeho pozici se nikdo doposud ani nepřiblížil.

Stephen Edwin King se narodil 21. září 1947 v Portlandu ve státě Maine. Byl jediným dítětem, které se narodilo Donaldovi a Ruth Kingovým. Staršího bratra Davida rodiče adoptovali. Otec
od rodiny brzy odešel. Ruth řekl, že jde ven na cigaretku a od té doby ho nikdo neviděl. Matka se s oběma chlapci přestěhovala do Durhamu, kde se starala o své staré a nemocné rodiče. Tam také dvanáctiletý King poprvé začal psát, když spolu se svým bratrem vydával lokální plátek pojmenovaný Dave's Rag. Brzy začal psát i své první povídky.

V době svých studií na Maineské univerzitě v Orono pokračoval v psaní, nejen povídek, ale i do studentského časopisu. Zároveň protestoval proti vietnamské válce. Ve školní knihovně, kde pracoval, potkal svoji budoucí ženu Tabithu. V roce 1970 získal bakalářský titul v oboru angličtina, ale dlouho nemohl najít práci učitele. On a Tabitha tak žili ze studentských úspor a jeho práce v prádelně.

V roce 1971, kdy se s Tabithou oženil, získal práci na vejřejné střední škole v Hamdenu. Avšak mizerně placenou. King se celou dobu snažil vydělat peníze i psaním. Publikoval povídky v různých časopisech, ale často mu činilo problémy přesvědčit vydavatele, aby je vůbec otiskli.

V roce 1972 začal Stephen pracovat na románu "Carrie", ale po pár stránkách si řekl, že to nemá cenu a papíry s příběhem vyhodil do koše. Jeho žena je však našla a přemluvila ho k pokračování. Když byla Carrie hotová, dostal za ni nakonec 200.000 dolarů, polovinu toho, co společnost NAL zaplatila jeho vydavatelství Doubleday za dotisk. Zároveň to bylo víc než dvacetinásobně více než jeho roční učitelský plat. Stephen tedy školu opustil a dal se na dráhu profesionálního spisovatele.

V létě 1973 se Kingovi díky uvadajícímu zdraví Stephenovy matky přesunuli na jih Maine. King tam napsal upíří horor "Prokletí Salemu." Matka zakrátko podlehla rakovině a tak Stephena v Maine nic nedrželo. Stěhoval se do Colorada, pak zpátky do Maine a krátce i do Anglie, kde se plánoval usadit, ale vrátil se, aby učil tvůrčí psaní na své alma mater.King za následující čtvrtstoletí vydal více než třicet knih s celkovým nákladem přes sto miliónů kusů. V devedesátých letech dostal za čtyři knihy od vydavatelství Viking neskutečných 35 milionů dolarů, na tu dobu rekord. Byl také jedním z prvních renomovaných autorů, kteří začali publikovat své romány na internetu.

Kariéru však přibrzdila nehoda z léta 1999, kdy byl těžce zraněn poté, co ho srazilo auto. Rekonvalescence si vyžádala dlouhou dobu a Stephen nemohl psát. Jakmile to ale bylo možné, hned se k psaní vrátil. V roce 2003 obdržel cenu National Book Foundation za přínos americké literatuře, kterou tak zařadil na špici spousty dalších ocenění.

Mnoho ze Stephenových knih bylo zfilmováno, on sám si rád zahraje štěk v některé z adaptací. Dokonce režíroval i svůj vlastní film, nazvaný "Maximum Overdrive." Ze Stephenových koníčků se nelze nezmínit o jeho zálibě v hudbě. Sám hraje ve skupině Rock Bottom Remainders, ve které hraje například Matt Groening, který dal světu seriál Simpsonovi. Kingovi mají tři děti: Naomi Rachel, Joe Hill a Owena Phillipa.